Ježiš v Eucharistii rozdávaný v igelitových sáčkoch

Kardinál Robert Sarah, prefekt pre náuku viery, reaguje na správy o tom, že najsvätejšia Eucharistia je distribuovaná v sáčkoch ako jedlo rýchleho občerstvenia.

„Je to záležitosť viery a ak by sme si boli skutočne vedomí toho, čo slávime v svätej omši a čo je Eucharistia, niektoré spôsoby rozdávania Eucharistie by nám nikdy nemohli ani napadnúť.” Kardinál Sarah verejne reaguje na „obavy“ veriacich, ktorí neboli zbavení iba slávenia svätej omše, ale ktorí sú teraz zdesení predloženými bizarnými návrhmi s ohľadom na obmedzený návrat do slúženia verejných omší, ktoré zaručujú hygienickú bezpečnosť pri distribúcii Eucharistie.

Nedávno sa v Taliansku hovorilo o riešení, ktoré už v Nemecku prijali niektoré farnosti, podľa ktorého je telo Kristovo „zabalené“ do sáčku.
„Noviny La Stampa píšu: aby mali talianski katolíci dovolené vrátiť sa k Eucharistii bez rizika nákazy, uvažuje sa o individuálnom prijímaní – zoberú si samostatne hostiu premenú kňazom a tú vezmú so sebou. Bola by uzavretá v samostatnom plastovom sáčiku umiestnená na policiach v kostole.”

„Nie, nie, nie – kardinál Sarah odpovedal šokovane po telefóne – je to absolútne neprijateľné, Boh si zaslúži rešpekt, nemôžete ho dať do tašky alebo do sáčku. Neviem, kto si vymyslel tieto absurdity, aj keď je pravda, že zbavenie Eucharistie na istý čas je určite utrpením, otázka spôsobu prijímania Eucharistie nie je otvorená rokovaniam. Prijímajme vždy dôstojným spôsobom, hodným Boha, ktorý k nám prichádza. S Eucharistiou sa musí zaobchádzať s vierou, nemôžeme s ňou zaobchádzať ako s triviálnym objektom, nie sme v supermarkete. Toto je totálne šialenstvo. “

Zdroj: complicitclergy.com, Obrázok: Tamtiež 

20 thoughts on “Ježiš v Eucharistii rozdávaný v igelitových sáčkoch

  • 26. mája 2020 at 8:04
    Permalink

    Som veľmi pobúrená takýmto nápadom!!!!
    Keďže sme sa ocitli v takejto zložitej situácií mali by sme rešpektovať Krista, ktorého príjímame v eucharistii a vzdať mu najväčšiu úctu akú sme schopní a k tomu určite nepatrí nejaké balenie do igelitu a pohadzovanie si HO po kabelkách……
    V čase núdze môžme prijať duchovne veď ON najlepšie pozná našu vieru.

    Reply
    • 26. mája 2020 at 17:56
      Permalink

      Přesně tak. Já jsem teď docela rozladěná i z toho, jak mnozí lidé přijímají na ruku neuctivě, proti všem předpisům. Vezmou si eucharistii na ruku, pak teprve začnou sundávat roušku a Tělo Páně si dávají do úst při cestě do lavice. I náš pan farář už to musel důrazně říct, že Pána Ježíše mají přijímat uctivě a neodnášet si ho takto do lavice. Je mi z toho vážně smutno…

      Reply
  • 8. mája 2020 at 22:54
    Permalink

    Bratie si so sebou eucharistie v sacku mnohonasobne zvysuje moznost zneuzitia na okultisticke ritualy

    Reply
    • 9. mája 2020 at 13:44
      Permalink

      Přesně tak! A navíc, copak si lidé, kteří jsou pro takové přijímání eucharistie, vůbec neuvědomují, jak strašně neuctivé a rouhavé to vůči Bohu je? Uvědomují si vůbec, koho v hostii přijímají? Že v eucharistii je skutečně přítomný živý Bůh a ten si zaslouží naši hlubokou úctu, a ne, aby se s jeho tělem nakládalo takto? Jako s nějakou bagetou z McDonalds, kterou mi zabalí s sebou? A opravdu máme tak slabou víru, že si myslíme, že se nakazíme při svatém přijímání? Že nás nakazí ten, který je ten nejlepší lékař těla i duše? Kam se poděla naše víra?

      Reply
      • 26. mája 2020 at 23:04
        Permalink

        Tak z toho mi je veľmi smutno… Baliť Pána Ježiša do sáčku… Presne tak, je to pre okultov lepšia príležitosť na zneuctenie… Prijímanie na ruku nie je hriech, veď predsa aj apoštoli tak prijímali. I tak sa však neviem dočkať času, keď budeme môcť opäť prijímať do úst.

        Reply
  • 8. mája 2020 at 22:53
    Permalink

    Bratie si so sebou eucharistiu v sacku mnohonasobne zvysuje moznost zneuzitia na okultisticke ritualy

    Reply
  • 5. mája 2020 at 20:11
    Permalink

    Som za to, aby hostiu dával kňaz ako doteraz, každému do úst, prípadne na ruku. Predsa, keď sme veriaci, nemôžeme sa nakaziť cez prijatie Kristovho tela !

    Reply
    • 26. mája 2020 at 23:11
      Permalink

      Tu ide, ale o dodržiavanie 5. Božieho prikázania, čiže aby sme kontaktom nevedomky nenakazili iných ľudí. Predsa len, kňaz sa môže pri podávaní hostie do úst dotknúť úst, či jazyka. Prípadne mu veriaci nechtiac oblizne prsty. Pokiaľ je daný veriaci prenášač, šírenie nákazy je na svete! A pre niekoho to môže mať fatálne následky. Takže prijímanie, pri všetkej úcte k Telu Pána, zatiaľ iba na ruku.

      Reply
  • 5. mája 2020 at 10:16
    Permalink

    V Taliansku, kde žijem, Sv. Otec František nám dáva každé ráno, pri sv. omši zo Santa Marta o 7.00 ráno DUCHOVNÉ Sv. prijímanie. Robia to aj iní kňazi denne pri Sv. omšiach v TV. To že sa dáva Sv. prijímanie na ruku (za normálnych okolností) nemá nič spoločné s vierou!!!! Je to povolené a odporúčané preto, že mnohým starším ľuďom z úst vypadla Sv. hostia a padla na zem, ale aj preto, že prví kresťania prijímali takto chlieb Boží, z rúk. Kto bazíruje len na formalite, ale nie je duševne pripravený a čistý prijíma NEHODNE. Sv. otec aj dnes ráno v kázeni to spomenul: „ricchezza, rigidità e accidia sono i nemici della fede autentica. (bohatstvo, nepružnosť-formalizmus a lenivosť sú nepriatelia autentickej viery.)

    Reply
    • 5. mája 2020 at 22:08
      Permalink

      V prvních staletích nebylo svaté přijímání dáváno věřícím na ruku jako dnes, ale přes látku, aby se eucharistie nedotýkali. Takže to probíhalo o dost jinak než dnes.
      A ohledně návratu k prvotní církvi – ono bylo dost věcí jinak než dnes, bylo například možné se obrátit jen jednou za život, za těžké hříchy byla mnoholetá pokání o chlebu a vodě. Dnešní praxi ušní zpovědi je k hříšníkům výrazně vstřícnější. Proč se tedy vracíme jen k něčemu? V průběhu dějin zde byl vývoj a zrušily se například hostiny lásky po mši.
      Ohledně bazírování na formalitách, ono vnitřní postoje jsou vyjádřeny přirozeně postoji vnějšími. Vy například milujete svoji ženu a přitom byste ji bil, nebo se na ni mračil? To co říkáte není přirozené. Ano vnější gesta bez vnitřního postoje jsou k ničemu. Ale to neznamená zrušit gesta a dělat vše neformálně. To je nelidskost, čirý blud jehož kořenem je Kant.

      Reply
      • 7. mája 2020 at 10:45
        Permalink

        Jenže my jsme katolíci a nevycházíme pouze z písma sv. ale i z církevní tradice předávaní učiteli církve. Přečtěte si něco z Patristiky od církevních otců. A jak to vypadalo během poslední večeře? Paradoxně pro vás jsou indicie že Ježíš skutečně dával chléb apoštolům přímo do úst. Ale to není důležité. Důležité je že si vybíráte z tradice jen to co se vám hodí. Chcete prožívat víru jak první křesťané? Jste ochoten zemřít v Cirkusu roztrhán lvi? O praxi prvotních křesťanů mnoho nevíme, ale to co víme by pro mnoho současných katolíků bylo nemožné žít, na to mají slabou víru. A proto zde byl vývoj 20 století. Pokud jej odmítáte, váš problém, ale pak skutečně žijte jako prvotní křesťané, separujte se od světa, žijte na poušti a nebuďte herec, protože ti nemohli být spaseni. I tak křesťané v prvních staletích žili.

        Reply
      • 8. mája 2020 at 10:54
        Permalink

        Věřím, že kdyby Ježíš věděl, proč do igelitu chtějí dát jeho „tělo“, tak by se podivil (možná zarmoutil, že mají málo víry), ale myslím by jim to nezakazoval, protože i pro malověrné přišel na svět a vydal se zcela.
        Za Ježíšova života apoštolové a učedníci nebyli krmeni do úst (nikde není taková zmínka ani náznak), naopak dostávali to podle všeho v NZ zcela přirozeně jako normální dospělý člověk, který jí chléb (a pije víno) svýma rukama.
        Tady myslím Zdeňku nikdo nenutí zakazovat vyjadřování své víry (v nějakých normálních mezích), kdo chce, ať si klečí, přijímá ústy, bije se v prsa, křižuje se … ale nepřikazujte tyto činnosti (to pak vede k pokrytectví, které se hnusí bohu).
        Hlavně neodsuzujte někoho, kdo to tak necítí, třeba z vašeho pohledu není tak duchovně na výši a usebrán, a bere chléb do rukou normálně, jak to dělali učedníci a apoštolové, a Ježíš jim to nevyčítal.

        Onen biskup reaguje stejně jako apoštolové, kteří považovali za nevhodné děti pustit k Ježíšovi, za jejich snahou jistě bylo něco ve smyslu, to je neuctivé, děti nemají vůbec rozum, nepochopí Ježíšovy myšlenky apod… a Ježíš jim ukázal opak, že oni mají špatné smýšlení o božských věcech.

        (mé předchozí dost drsné příspěvky byly smazány, tak to píšu snad přijatelnější formou pro místního moderátora)

        Reply
        • 12. mája 2020 at 20:52
          Permalink

          Nezvyknem reagovať, ale tentokrát mi to nedá. Nie som teológ, vyjadrím len to, čo si myslím.
          Ak si uvedomujem koho v eucharistii prijímam ( stvoriteľa svete, Boha, ktorý zostúpil na zem, aby za nás trpel a skrze toto utrpenie nás spasil) nemôže v žiadnom prípade byť pre mňa vzdanie úcty pokrytectvom. A je mi jedno, ako to kto robí. Myslím, že človek má v sebe určité archetypy a to sa vzťahuje i na vzdanie úcty. Myslím, že je potrebné, aby sme úctu prejavili i vonkajšími znakmi. Takto v podstate komunikujeme i s okolím, ktoré nemusí vedieť o čo ide, ale z nášho postoja číta, že sa tu deje niečo zvláštne.
          Chápem dnešnú situáciu. I keď sa z toho neteším, akceptujem prijímanie na ruku, ale do sáčkov, to už je výsmech. V tomto prípade nie je lepšie zaviesť eucharisticky pôst? Alebo práve využiť duchovné sväté prijímanie?
          Nie, nie som za to, aby ľudia neprejavovali uctu Kristovi, ak je to pre nich pokrytectvo, asi v ich prežívaní viery nie je niečo v poriadku.
          Aj sám Ježiš vyhnal predavačov z chrámu, prečo ak nie preto, lebo chce, aby Bohu bola vzdavana úcta?

          Reply
          • 14. mája 2020 at 0:06
            Permalink

            Mohu souhlasit s tím, že pokud si dobře uvědomujete význam eucharistie (z pohledu katolické či pravoslavné doktríny), tak vyjadřování úcty není jistě pokrytectví. No a když to tak cítíte, tak to uděláte.
            Ohledně vyhánění prodavačů z chrámu, je otázka, zda to bylo o úctě. Ježíš vysvětluje zcela jasně, proč to dělá v Mk 11,17 i Mt21,13: „Je psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby,‘ ale vy z něho děláte doupě lupičů.“ Myslím primárně šlo to, že 1) se tam dělo něco k čemu chrám nebyl primárně určen – tj. k prodeji/směnárenství 2) ale hlavně se jednalo o něco nemorálního (prodej holubiček apod. byl nastaven na loupení).
            Já si to představuji jako by ve škole prodávaly při vstupu zapomnětlivcům pastelky tužku/sešit či květiny pro učitele za 1000 Kč/kus – určitě by to rodiče brali jako zlodějinu (a květin, že to tam nepatří) a nebrali by to primárně jako „neuctivé“ vůči škole/učitelům. V případě Božího chrámu, kdy je to v pozici „peníze nebo (věčný) život“ to už je v podstatě loupení.

            To, že to někdo necítí úctu či si neuvědomuje význam a pak se nechová z vašeho pohledu dostatečně uctivě (ale normálně), tak to může být jiné vnímání toho, co Ježíš dělal, špatné obeznámení, třeba potřebuje více času dospět, nebo třeba i psychická choroba. Myslím i pro takové jedince se Ježíš přišel rozdat.

            Použití čistého igelitového sáčku v době rizika infekce se mi zdá lepší s ohledem na některé křesťany (prožívající slova v Jan 6, 54 a 56, či v vysokém věku ohrožené smrtí) akceptovat a nenechat je se trápit „neplnohodnotnými“ náhražkami z důvodu pochybné neuctivosti (nikdo to nechce dávat do nějakého odpadkového sáčku a dělat jen tak pro srandu králíkům).

            A propos, nepohoršujte se, ale i ty nejdražší bifteky bývají zabalené do plastu (vakuované), a nikdo se nepohoršuje, že se takto transportují.

          • 14. mája 2020 at 17:39
            Permalink

            Reakce na Milu: nevěřícně kroutím hlavou nad Vašimi příspěvky, Vy snad vůbec nemůžete věřit v přítomnost Krista v eucharistii. A na konec jste tomu nasadila korunu, jak vůbec můžete porovnávat Tělo Páně s luxusním biftekem? Jinak souhlasím s Kristínou, podávání svatého přijímání v sáčku je opravdu výsměch, řekla bych rouhání a než toto, tak raději eucharistický půst.

          • 14. mája 2020 at 20:00
            Permalink

            Reakce na Barboru: Myslím jste mě špatně pochopila, já v té časti o biftecích porovnávám primárně obal. Jelikož je plastový obal na superdrahém drahém bifteku akceptován gurmány, tak si myslím to není vůbec špatná ochrana/obal ani pro eucharistii.
            Navíc, kvůli plastu se lidé (obvykle) nezabíjeli, nevraždili, plast bohům neobětovali, což se nedá říci o zlatých/stříbrných nádobách, kde běžně eucharistie bývá uchovávána či přenášena.

      • 8. mája 2020 at 12:07
        Permalink

        Svatost vyžaduje přirozenost, jak říká jeden kněz (který to asi má i od někud jinud).
        Pan kardinál Sarah se v článku vyjadřuje z mého pohledu velmi podobně, jako učedníci, kteří bránili dětem přijít za Ježíšem, jejich důvody byly asi velmi obdobné (je to neuctivé vůči Ježíši, stejně děti nepochopí, co říká, budou se kdo ví jak chovat a so pak úcta), a Ježíš jim jasně vysvětlil, že jejich úvahy a obavy nebyly správné.
        Věřím, že Ježíš by s umístněním do čistého plastového sáčku v době koronavirové neměl problém, asi by možná řekl něco o malé víře, ale Ježíš nikdy úctu vůči sobě nevyžadoval (ano lidé padali na kolena, lili drahý olej, ale ne všichni, a Ježíš to těm jiným nevyčítal v NZ).

        Zdeňku, myslím tu nikdo „normální“ přirozená gesta (klečet, bít se v prsa, uronit slzu) nezakazuje, jen upozorňuje na to, že nutit někoho dělat gesta (přijímat do úst či ještě lépe v kleče), co tak necítí je něco, k čemu měl Ježíš velké výhrady.
        Z Ježíšových rukou si brali Apoštolové (poslední večeře) i učedníci v Emauzech v NZ nejspíš i po „proměňování“ a Ježíš se nad tím nepohoršoval, chovali se zcela normálně jako dospělí lidé, kteří v dospělosti jedli svýma rukama. Celý kontext okolo nenaznačuje nic jiného, než přirozené chování při lámání chleba. A běžné/normální chování při jídle přece nebudeme zakazovat (pokud zrovna není třeba hygienicky nevhodné, ať už jezení z rukou kněze, či z rukou vlastních, a použijeme třeba příbor, ubrousek, či plastový sáček).

        Reply
        • 11. mája 2020 at 18:19
          Permalink

          Vaše představa o „dospělých lidech co jedli svýma rukama“ je jen vaše projekce ze současnosti. „Na Blízkom východe, v Ježišových časoch, existoval zvyk, ktorý pokračuje dodnes: hlava rodiny živí svojich hostí vlastnou rukou a do úst hostí vkladá symbolický kus jedla.“

          https://www.christianitas.sk/dokumenty-hovoria-jasne-sv-prijimanie-sa-podavalo-vzdy-priamo-do-ust/

          Takže jedno je jisté, o tom jak to přesně bylo nemáme noho důkazů. Ale již v odkazu výše vidíme že přijímání do úst je vlastní křesťanův v prvotní církvi. Vracet se k něčemu o čem mnoho nevíme a navíc ostatní součásti jejich víra nepřijímáme je podivné. Vidím že v zemích kde se přijímá na ruku klesá eucharistická úcta a nakonec i křesťanská víra. Právě proto jsem proti civilnosti, umenšování posvátné úcty.

          Reply
          • 11. mája 2020 at 23:15
            Permalink

            Toto není moje představa, ale podávání na ruku je podle všeho realita prvních křesťanů. Dovoluji si dát odkaz na obhájenou bakalářskou práci (s kladným hodnocením) z Katolické teologická fakulty, kde je historicky i starozákonní kontextem hezky vysvětleno, a jsou uváděny relevantní odkazy od světců dokazujících podávání na ruku.
            https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/29276

            Bohužel Zdenku, k tvrzení, že na blízkém východě existoval zvyk rozdávání do úst, není ve vámi odkazovaném internetovém článku jediná reference, bohužel není ani v italském původním článku, takže nemohu ověřit (a uvěřit).

  • 4. mája 2020 at 20:44
    Permalink

    Mne je to ľúto. Však aj u nás dovolili na ruku. Aká je naša viera? Však Kristus nás nakazí chorobou?

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *