Prvé zjavenie Panny Márie

Prvé zjavenie Panny Márie sa uskutočnilo, kým bola ešte na zemi, predtým než bola vzatá do neba, v 40 roku nášho letopočtu.

Iba niekoľko rokov po smrti a zmŕtvychvstaní Ježiša sa v roku 40 uskutočnilo prvé mariánske zjavenie. Požehnaná Panna sa zjavila jednému z apoštolov, konkrétne sv. Jakubovi, bratovi sv. Jána, v Španielsku. Toto zjavenie je známe ako zjavenie Panny Márie del Pilar.

V prvých rokoch kresťanstva Jakub cestoval do pohanských krajín rímskej provincie Hispánia, dnes známej ako Španielsko. Jeho evanjelizačné úsilie sa stretlo s veľkými ťažkosťami a hovorí sa, že apoštol upadol do veľkého sklamania. Tradícia hovorí, že Jakub tu našiel iba 8 nových učeníkov Pána.

Jednej noci sa Jakub modlil pri brehoch rieky Ebro v blízkosti mesta, ktoré je dnes známe ako Zaragoza. Sklamaný neúspechom svojho misijného pôsobenia sa chcel sv. Jakub ihneď vrátiť do Palestíny. A práve vtedy uprostred mrazivej januárovej noci roku 40 sa na nebi ukázal neobvyklý jas a v ňom anjeli, ktorí prinášali jaspisový stĺp (pilar) s Matkou Božou. Anjeli postavili stĺp na zem a Panna Mária prehovorila k svätému Jakubovi: „Synu, toto miesto je určené k tomu, aby som tu bola uctievaná. Vďaka tebe tu povstane na moju pamiatku kostol. Pri tom stĺpe postavíš oltár. Na tomto mieste vykoná na môj príhovor moc Najvyššieho neobyčajné znamenia a zázraky zvlášť pre tých, ktorí ma tu budú vzývať vo svojich potrebách. Tento stĺp tu bude stáť až do konca vekov.“

Povedala Jakubovi, že musí vytrvať a ubezpečila ho, že jeho práca pre Božie kráľovstvo prinesie dobré ovocie a mnohí ľudia sa obrátia na vieru. Panna Mária tiež zanechala malú sochu seba samej, ako drží Ježiška v náručí. Socha stála na jaspisovom stĺpe.

Keďže v čase zjavenia požehnaná Panna bola stále nažive a žila v Jeruzaleme, jej zjavenie sa považuje za akt bilokácie.

Jakub okamžite zhromaždil niekoľkých svojich nasledovníkov a začal pracovať na kaplnke na určenom mieste. Kaplnka je prvým kostolom, ktorý sa zasvätil Panne Márii a dnes, po mnohých rekonštrukciách, je známy ako Bazilika Panny Márie del Pilar. Nachádza sa na presnom mieste, kde sa Panna Mária zjavila približne pred 2000 rokmi.

Jakub sa zúčastnil zasvätenia malého kostola a vrátil sa späť do Jeruzalemu.

Podľa tradície bol Jakub v Jeruzaleme okolo Veľkej noci v roku 44 zatknutý vojakmi Herodu Agripa I., ktorý bol vnukom Heroda Veľkého, a na príkaz kráľa sťatý mečom. Jakubovu popravu uvádzajú Skutky apoštolov 12,2 a správa o nej existuje tiež od raného cirkevného dejepisca Euzébia v spisoch Klementa Alexandrijského. Jakub bol prvý z dvanástich Kristových apoštolov, ktorý podstúpil mučenícku smrť.

Jeho telo naložili učeníci do loďky a pustili na more, aby nebolo zneuctené. Anjeli potom viedli loďku celým Stredozemným morom, až ju vlny vyplavili na španielskom pobreží v Galícii u mestečka Padrón. Tam telo údajne našli Jakubovi španielski učeníci, a preniesli ho na miesto, kde dnes stojí Santiago de Compostela. V tých miestach archeológovia objavili prostú stavbu z konca 8. storočia, ktorá prekrývala hrob. To zodpovedá vzniku tradície v dobe panovania cisára Karla Veľkého, zaznamenané v spise Concordia de Antereales z roku 1077. Socha a stĺp zanechané Pannou Máriou boli prijaté pod ochranu obyvateľov mesta Zaragoza.

Mnohé zázraky okolo relikvií dokazujú ich nebeský pôvod. V roku 1936, počas španielskej občianskej vojny, ľavicoví republikáni bombardovali svätyňu, ale bomby, ktoré zasiahli kostol, nikdy nevybuchli. Starostlivosť o sochu prináleží štyrom kňazom a dotýkajú sa jej iba novorodené deti, ktoré bývajú vyzdvihnuté pri sviatosti krstu, aby boli pohladené aj od svojej nebeskej mamy.

Pápeži zo skorších čias potvrdili autentickosť zjavenia Panny Márie vo svätyni. Pápež Calixtus III. v roku 1456 povzbudil ľudí k organizovaniu pútí k Panne Márii del Pilar. Bolo uznaných viacero zázrakov, ktoré sa vo svätyni udiali.

Najvýznamnejší zázrak sa udial v 17. storočí. Žobrák menom Miguel Pellicer z mesta Calanda nemohol pracovať kvôli amputovanej nohe. Neustále sa modlil vo svätyni o pomoc požehnanej matky a jeho noha bola zázračne úplne obnovená.

V roku 1730 ustanovil pápež Klement XII. sviatok Panny Márie del Pilar, ktorý sa oslavoval v celom Španielsku. Nakoniec bola vyhlásená za Patrónku hispánskeho sveta. Deň sviatku Panny Márie del Pilar sa slávi 12. októbra.

So svätyňou Panny Márie del Pilar sa často spája aj meno sv. Josemaría Escriva, ktorý ako mladý seminarista navštevoval Pannu Máriu v tejto svätyni a prosil ju o dar rady. Nakoniec zakladá Opus Dei a jeho členovia si každoročne uctievajú tento sviatok.

Panna Mária del Pilar, oroduj za nás!

One thought on “Prvé zjavenie Panny Márie

  • 18. mája 2018 at 17:32
    Permalink

    Kardinál Špidlík rád citoval výrok G.K. Chestertona: „Když někdo přestane věřit v Boha, je ochoten uvěřit jakémukoliv nesmyslu!“
    Ani Špidlík, ani Chesterton si zřejmě neuvědomili, že ten výrok platí i obráceně: „Kdo uvěří v (nějakého) Pána Boha, je ochoten uvěřit jakémukoliv nesmyslu!“

    Věřící jsou ochotni uvěřit v naprosté nesmysly. Nevím, jak se s tím ve svém rozumu vyrovnávají, nijak se neprojevovali. Já jsem se totiž 2x zúčastnil pouti do S. de Compostela a mohl jsem věřící dobře zblízka pozorovat, jak reagovali na legendu o sv. Jakubovi.

    Tož celá (nebo kus) legendy o sv. Jakubovi Starším, jednoho z apoštolů: Z Palestiny odplul do Hispánie evangelizovat tamní pohany. Ale nedařilo se mu. I prosil proto P. Marii, tehdy ještě žijící v Jerusalémě, aby mu pomohla. A ona se mu zjevila na jaspisovém sloupu a slíbila, že kdo se ho dotkne, že se obrátí a Ježíše přijme. To se mělo odehrát v Zaragoze a ten sloup je nyní v místním kostele. No je to obrovská stavba. Nádherně vyzdobená.

    Na ten sloup nás upozorňoval průvodce již při první pouti, nenašli jsme ho, až nám pak prozradil, že je zazděný v jednom pilíři za hlavním oltářem.
    Sloup?? V pilíři je mosazí orámované okénko a v něm je vidět kousek jaspisu. Už je prohloubený od neustálého olúbávání a hlazení – od věřících. Kolik nevěřících jej ohlazuje a obrací se, není známo. Otázka, proč je ten sloup zazděný, věřící viditelně rozrušuje. Takže já jsem mohl dělat chytrého a poutníky k okénku vodit.

    Podle mě to je jen legenda, zazdili kousek jaspisu a sloup si vymysleli.

    Mají tam totiž ještě související tradici. Na základě té legendy je tam P. Marie zpodobňována jako stojící na sloupu. Je v té podobě na oltářích. Prodávají ji i jako suvenýr a také nosí v průvodech. Jenže ji šijí dlouhé sukně, či šaty(?), zakrývající ten sloup, takže ta soška vypadá jako s hrozně dlouhým tělem a malou hlavičkou. Ta soška ve velkém provedení stojí i v tom kostele na hlavním oltáři, s kratším šatem, a při letmém pohledu ten výjev vypadá jako velká noční lampička – stojan, na něm stínítko – což je plášť P. Marie, malé hlavičky sošky na vrcholu si na tu dálku nikdo nevšimne. Věřící pobíhali okolo s otázkou, kde ten sloup s tou P. Marií je. Ukazoval jsem na oltář: „Támhle ji máte!“ A oni: „To stínítko?“ „Ano, to“, odpovídám, „a ten originál sloupu máte zezadu v tom malém okénku.“ A oni se ptali: „A proč je zazděný?“ A já odpovídal: „No tak to se zeptejte P. Marie!“

    Navzdory úsilí se sv. Jakubovi christianizace ve Španělsku nedařila, tak se vrátil do Palestiny. Tam byl popravený a učedníci jeho tělo, někdo říká, že v loďce, jiný že v kamenné rakvi – no, ta loďka asi bude věrohodnější – hodili do moře. Moře ji odneslo do Španělska a vyvrhlo asi 90 km od pobřeží na pole. No a pak, někdo říká, že v 8., jiný ve 12. stol., měl místní biskup (nebo někdo) vidění hvězd nad tím polem. Dal tam kopat a kosti sv. Jakuba našli. A na tom místě pak postupně vyrostla současná katedrála Santiago de Compostella (Svatý Jakub na hvězdném poli – Sankta Jakobo de campo stella).

    Kdo nevěří ať tam běží!

    Reply

Napísať odpoveď pre Hraničář Zrušiť odpoveď

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *