|
Úvodní modlitba
Živě si uvědom, že Ježíš je před tebou. Popros ho, aby tě uvedl do tajemství odříkání. Ježíši, chci se s tebou setkat. Přiveď mne k sobě. Duchu Svatý, nauč mě poslouchat Ježíšova slova! Nauč mne trpělivě kráčet na vrchol Kalvárie mého života! Pomáhej mi, abych vždy konal to, co mi říká Ježíš, abych vždy odpovídal s Marií: „Ať se mi stane podle tvého slova!“ Maria, jsem tvým synem (tvou dcerou).
Přimlouvej se za mne a pomoz mi stát se pravým učedníkem a bratrem (pravou učednicí a sestrou) Ježíše. Otče, jsem zde! Chci se teď spojit s tvým Synem Ježíšem Kristem, aby si ve mně poznal své dítě, které se vrací k Tobě.
Amen.
I. ZASTAVENÍ: Ježíš je odsouzen na smrt
Tvůj první kříž:
Přijmout rozsudek.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mne soudili a odsoudili. Světští vladaři a náboženští vůdcové mě odsoudili na smrt. Moji přátelé a učedníci se rozutekli. Lid, který poslouchal má kázaní teď svědčí proti mně.
Donedávna mne všichni chválili, obdivovali mé zázraky, toužili se mne dotknout a slibovali mi věrnost. Teď se obrátili proti mně a žádají Piláta, aby mě odsoudil na smrt.
Pilát, cizinec v mé zemi, mne chtěl osvobodit. Moji rodáci ho přinutili, aby mne odsoudil.
I tebe budou soudit lidé, ano i tvoji nejlepší přátelé. I tehdy, když jsi neudělal nic zlého. Tomu se nevyhneš. Spravedlivý a neomylný soudce je jenom Bůh.
Tento tvůj první kříž tě osvobozuje od lidí, na které jsi spoléhal. Nabízí ti, aby ses opřel o mne. Když tě lidé soudí, přijď ke mně, vždyť i mne soudili a odsoudili.
Nebraň se, když tě lidé soudí! Jejich soud tě nemůže zničit. Nenechá tě opuštěného, protože tě přivádí ke mně. Odsouzení je můj i tvůj první kříž. Neboj se ho! Otvírá ti dveře ke mně. Vždy, když tě křivě soudí, setkáváš se se mnou.
U mne tě už nikdo nemůže soudit. Ani odsoudit.
II. ZASTAVENÍ: Ježíš bere kříž na svá ramena
Tvůj druhý kříž:
Přijmout každodenní kříž.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mohl jsem se bránit a nebo žádat, aby mě bránili. Mohl jsem říci: Jsem nevinný! Proč mám trpět! Přijal jsem však kříž bez reptání.
Tvým křížem může být každá chvíle života. Můžeš jej přijmout nebo odvrhnout. Můžeš od něj utíkat nebo mu vyjít vstříc. Já jsem ho přijal. Teď víš, kde mne můžeš potkat.
Tvá síla není v tom, že od kříže utečeš. Každý okamžik žádá od tebe rozhodnutí: opustit sebe a jít za mnou.
To je tvůj druhý kříž. Všední, každodenní. Lidé ho zřídka přijímají. Čekají mimořádné kříže. Tvůj kříž je zde. Když jej přijmeš, získáš velké milosti a tvá víra se rozroste jako rozvodněný potok.
III. ZASTAVENÍ: Ježíš poprvé padá pod křížem
Tvůj třetí kříž:
Mít odvahu trpět.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Je těžké padnout. Lidé chtějí stát a vítězit. Já jsem Bůh a přece bezmocně padám pod křížem. Všichni viděli zázraky, které jsem konal a divili se. Teď mne vidí na zemi, vyčerpaného, poraženého.
Měj odvahu trpět a nezakrývej svůj pád! Přiznej si ho! Zde na zemi nemůžeš dělat nic jiného. Jsi tu proto, abys zemřel. Neboť: „Kdo ztratí svůj život, nalezne ho“.
Proč se bojíš svých pádů? Proč se bojíš pohledět lidem do očí, když jsi poražený, když jsou druzí moudřejší než ty? Proč se bojíš, když upadneš do hříchu?
Toužíš byl dobrý. Ale když upadneš, přijď ke mně. Neboj se! Pád není konec. Proč se tak tragicky díváš na pády? Proč se stydíš? Tvůj pád je cestou ke mně.
Já tě pozvednu. Když si vzpomeneš, že i já jsem klesl, budeš ve svém pádu hledat mou tvář.
Spolu zvítězíme nad pády i hříchy. Důležité je, abys při pádu nezůstal sám, abys přišel ke mně.
IV. ZASTAVENÍ: Ježíš se setkává se svou matkou
Tvůj čtvrtý kříž:
Zarmoutit toho, koho miluješ.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mohl jsem se vyhnout setkání s matkou. Umíš si představit, co znamená setkání s milovanou osobou, kterou jsi zarmoutil?
Celý národ mne zradil a zavrhl jako kacíře a podvodníka. Moje matka o tom věděla. Viděla i mou tělesnou a vnitřní bolest. Zahleděla se mi do očí, když se mi všichni vysmívali. To byl můj kříž – vidět zármutek v očích matky, v očích nejdražší bytosti.
Zarmoutil si někoho, kdo tě miluje? Chceš ho ušetřit bolesti, ale nemůžeš. To je kříž, který nemůžeš minout.
Když vidíš, že si zarmoutil přátele, kteří tě mají rádi, když vidíš, jak jim tvůj pád způsobuje bolest, hledej mne a mou matku.
Moje matka věděla, kdo jsem, Proto v ní nezemřela naděje, že zvítězím. Naopak! Tehdy se zaskvěla v plném lesku její víra ve mne.
Přijmi také toto setkání, když se mu nemůžeš vyhnout. Přijmi, že jsi někoho zarmoutil. Najdeš přitom mne i moji matku.
V. ZASTAVENÍ: Šimon z Cyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž
Tvůj pátý kříž:
Dovolit druhým, aby ti pomohli.
Poslouchej, to ti říká Ježíš:
Všichni mne zradili. Opustili mne ti, které jsem uzdravil. I moji nejbližší. Když jsem zkrvavený, zraněný a otřesený setkáním s matkou čekal lásku, přinutili jednoho člověka, aby mi pomohl nést kříž.
Čekal jsem pomoc z lítosti a lásky, ne z donucení. To je ten nejtěžší kříž, když nemáš nikoho, kdo by ti projevil lásku a lítost! Když ten kříž přijmeš, už nejsi sám. Já jsem s tebou .
A ještě něco. Nechtěj být hrdinou a dovol, aby ti druzí pomohli. I já jsem to dovolil, i když jsem všemohoucí. Připusť, že druzí jsou silnější než ty! Uznej, že potřebuješ pomoc a přijmi ji! I to je kříž, od kterého nemůžeš utéci. Pochop však, že i to jsou dveře ke mně.
Nediv se, že se tomuto kříži vzpírají všichni: „Duch je proti tělu a tělo proti duchu.“ Ty se nevzpírej! Vezmi svůj kříž a následuj mě. Jistě se potkáme.
VI. ZASTAVENÍ: Veronika podává Ježíši roušku
Tvůj šestý kříž:
Umět přijímat bez odměny.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Všichni se ode mne odvrátili všichni mě opustili. Zůstal jsem sám, bez pomoci, cestou na smrt. Tehdy se přiblížila Veronika a podala mi roušku.
Umíš si představit, jak mi bylo? Byl jsem dojatý, přijal jsem její službu lásky, ale neměl jsem se čím odměnit. Měl jsem jen svoje utrpení a bolest. Dal jsem ji zakrvavenou tvář otisklou na roušce.
I to je kříž, že se nemáš čím odvděčit, když ti druzí prokázali dobro. Buď statečný a udělej to, co jsem udělal já! Přijmi dobrý skutek i tehdy, když jej nemůžeš odplatit. Přijmi i to zahanbení, že zůstáváš dlužníkem. Nemusíš vždy zaplatit penězi. Za odplatu dej sebe!
Nauč se přijímat bez odměny. Bez obchodního ducha. To jsou dveře ke mně. Přijmi kříž hanby, že se nemáš za dar čím odvděčit. I tehdy se setkáš se mnou.
Můj Otec dává a nežádá odplatu. Je jako studna, která dává čerstvou a čistou vodu bez placení a nikdy se nevyčerpá. Když jsi takový i ty, jsi dítětem mého Otce.
To je tvůj šestý kříž: že nemůžeš vrátit Bohu všechnu jeho lásku. Jsi jako dítě, které zakouší dobroty otce i matky.
VII. ZASTAVENÍ: Ježíš padá podruhé pod křížem
Tvůj sedmý kříž:
Přijmout další pád.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Už jednou jsem poklesl. Všichni čekali, že budu silný. A já jsem klesl znovu. I když jsem věděl, že to raní moji matku, že to vyvolá salvu smíchu u nepřátel, i že to zraní mé přátele.
Má slabost znejistěla všechny. Ptali se: Je to skutečně Bůh? Přijal jsem ten kříž. Otec chtěl na mne ukázat, že je silnější než jakákoli slabost.
Když padneš poprvé, máš ještě výmluvy. Ale když padneš znovu, každý ti může říci, že za nic nestojíš. Tomuto kříži se vzpíráš, ale tím se ode mne vzdaluješ. Tím nesvědčíš o mně, ale o sobě a svém díle.
Přijmi to, že znovu upadneš. Ale já tě pozvednu.Tehdy řeknou: Podívejte, někdo jej zdvihl. Tvůj sedmý kříž je v tom, že znovu padáš a znovu si to musíš přiznat.
Neboj se pádu, ale obrať se ke mně! Když přijmeš i tento kříž, nalezneš mne v něm. To bude porážka těla, ale vítězství ducha.
VIII. ZASTAVENÍ: Ježíš těší a napomíná jeruzalémské ženy
Tvůj osmý kříž:
Těšit ty, kdo těší tebe.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Ženy mi naslouchaly, milovaly a věřily mi. Žehnal jsem jejich dětem. Hledali mne srdcem a nedokázaly se smířit s tím, že mne odsoudily. Proto plakaly. Cítily, že je tím odsouzen sám život. Žal je zbavil smyslů. Proto jsem je těšil.
Trpět bolest je kříž. Povznést se nad ní je osvobození. Žádná bolest není tragédií. Tragédií je slepota a tvrdost srdce. Tragedií je nevidět, že každá smrt vede k zmrtvýchvstání, každá choroba k uzdravení a každý odchod k návratu.
Tragédií je upadnout do zoufalství. Zvítězíš teprve tehdy, když začneš těšit druhé, i když sám potřebuješ útěchu. Tvá útěcha přijde od Boha. Nespoléhej se na lidskou potěchu, ale pros o Boží sílu. Ta zvítězí nad světem. To je cesta od kříže k životu.
Nedopusť, abys propadl zoufalství. Když sám raněný a unavený budeš potěšovat druhé, tehdy mne najdeš. Otevři i tyto dveře ke mně! Za nimi tě čekám, aby ses o mě opřel.
IX. ZASTAVENÍ: Ježíš potřetí padá pod křížem
Tvůj devátý kříž:
Přijmout úplnou prohru.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Spadl jsem i potřetí. Všichni věřili, že je to už má prohra. Když si mysleli, že dál nepůjdu, vstal jsem, vzal jsem svůj kříž a vynesl jsem ho na Golgotu. Možné je i to, o čem si všichni myslí, že je to nemožné.
Přijde chvíle, kdy ti řeknou: Skončil jsi. Už nic nedokážeš. I ty sám si pomyslíš: Už nemůžu dál. Nadešel čas tvé bezmocnosti, chvíle tvé úplné porážky. Chceš si tehdy zoufat? Neboj se. I to jsou dveře, za kterými mne potkáš. Když už nemůžeš počítat sám se sebou, tehdy mne najdeš. Volej mne celým svým srdcem a já se ti ozvu.
To je tvůj devátý kříž: být úplně poražený, naprosto opuštěný, mrtvý. Už nikdo s tebou nepočítá, protože nemá naději, že může od tebe něco očekávat. Tento kříž tě snadněji přivede ke mně a umožní ti, abys mne našel. Přijmeš jej? Neboj se, já jsem s tebou! Já jsem přemohl svět.
X. ZASTAVENÍ: Ježíše vysvlékají ze šatů
Tvůj desátý kříž:
Unést, že tě obnažili.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Dopustil jsem, abych byl nahý, aby lidé odhalili celé mé tělo. Dovolil jsem, aby se zloba pekla projevila na mně do krajnosti.
I ty chceš mít aspoň malý kousek života i světa, kde bys byl sám, kde by lidé neobjevili to, co je jen tvoje, za co se dokonce stydíš. Nechceš, aby viděli tvoji nahotu, tvůj hřích a tvoji bídu, protože by tě zneuctili. Stůj co stůj chráníš svoji intimitu. Ale přijde okamžik, kdy ji nebudeš moci zcela zachovat.
I takový kříž musíš prožít. Když ti jednou seberou všechno, i tvé soukromí a už ti nezůstane nic, odevzdej se Bohu. Jedinou nedotknutou intimitou ti budeme Otec a já.
Křížem není jen odhalení těla. Ještě bolestnější je, když ti odhalí duši. Tvoje hříchy tě už dávno odhalili. Dovol Otci, aby ti dal nové šaty. Dej mu svoji intimitu. Dovol, aby ji oblékl v dokonalou nevinnost.
Marně se namáháš zachovat i nevinnost. Dnes přiznej, že jsi v tom slabý. To je tvůj desátý kříž, kříž studu, hanby, kříž touhy zůstat nevinný, kříž strachu, že se někdo dozví, že jsi upadl.
Vezmi tento svůj kříž a brzy mne najdeš. Zde tě čekám. Tehdy se už nebudeš bát. Přiznej to, že jsi slabý, že nejsi jiný, než ten, který jsi: člověk s omezenou intimitou. Zde se setkáme. U mne tě už nikdo nebude moci odhalit.
XI. ZASTAVENÍ: Ježíše přibíjejí na kříž
Tvůj jedenáctý kříž:
Být přibitý na kříži.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Když kříž neseš, ještě máš možnost odhodit ho. Když tě na něj jednou přibijí, už se ho zbavit nemůžeš.
Teď už víš: Kříž je tvůj úděl až do smrti. I to je těžké. Chtěl by ses od něj osvobodit, ale jsi na něm přibitý. Kříž je místo, na kterém se umírá. Lidé tě budou na něj přibíjet. Budeš se jej bát, a nebo se spolehneš na mne? Jsou kříže, které se nosí až do konce. Marně se jich snažíš zbavit. Je na tobě, aby ses vzdal tohoto zbytečného boje a přišel ke mně. Tehdy umřeš a začneš žít. Neboj se!
Kříže zůstanou do konce a čím dříve umřeš, tím dříve vstaneš z mrtvých. Čím dříve se jim přestaneš vzpírat, tím dříve se setkáš se mnou. Zapamatuj si tento jedenáctý kříž. To je jedenácté setkání. Já se na něj těším.
XII. ZASTAVENÍ: Ježíš umírá na kříži
Tvůj dvanáctý kříž:
Umřít na kříži.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Smrt. Odejdu ze země. Ale abych žil, ne proto abych nevstal. Moje smrt je splněním Otcovy vůle. Proto jsem řekl: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ Dovršil jsem Otcův plán.
Ty si myslíš, že smrt je konec. Proto se bojíš. Vzpíráš se jí, ale když tento kříž nepřijmeš, bude tě mučit. Když však smrt přijmeš, tehdy nad ní zvítězíš. Tehdy mne najdeš.
Jsem od tebe daleko, když se vzpíráš smrti, když prosíš, abych tě od ní osvobodil. Pochop však, že ve smrti mě najdeš. Protože smrt zničí všechno, co bylo v tobě hříšné a smrtelné.
A já zničím smrt. Smrt tě osvobodí od křížů a já od smrti. Dnes se podívej smrti do očí. Vezmi tento kříž jako Otcův dar! Přijmi svůj konec, který ti dává Otec. Jestliže se budeš vzpírat smrti, nenajdeš mě.
Dvanáctý kříž je jako svátek, je vrchol, završení všeho. Protože smrt je začátkem nového života.
XIII. ZASTAVENÍ: Ježíše snímají z kříže
Tvůj třináctý kříž:
Neužít plodů vlastní práce.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Až když jsem umřel, přibylo mi přátel. I ty jsi semeno budoucího času, ale ty chceš hned vidět plody své práce. Moji učedníci často umírají v beznaději i hanbě a druzí sbírají plody nad jejich hroby.
Druzí sklízejí radost a život. I tebe jsem povolal, abys zaséval pro budoucnost. To je tvůj kříž. Dávám ti však víru. Během svého života sotva uvidíš úspěch. Po smrti tě však budou oslavovat. Až potom tě sejmou z kříže, protože jsi měl odvahu být na něm za života.
Ztratit i poslední naději, že budeš na zemi něco znamenat, to je tvůj třináctý kříž. Když žiješ a zaséváš, aby druzí žali, tehdy ti já jdu naproti. To je tvoje zmrtvýchvstání.
XIV. ZASTAVENÍ: Ježíše ukládají do hrobu
Tvůj čtrnáctý kříž:
Zůstat bez lidské naděje.
Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Přátelé si mysleli, že mi prokázali největší poctu, když moje tělo uložili do hrobu. Starali se o tělo. To je všechno, co mohli udělat. Zapomněli na mou předpověď o mém zmrtvýchvstání třetího dne. Smrt již nemá nade mnou vládu.
Přiznej si, že tě hrob straší. Když zakryjí tvůj hrob náhrobním kamenem, už tě nebude. Nezůstane po tobě ani nejmenší stopa. Když si pomyslíš, že jednou nikdo nepřijde na tvůj hrob, že skončíš nepoznaný a že nezůstane z tebe nic, tehdy mě potkáš.
Pracovat a nevidět plody své práce, to je tvůj čtrnáctý kříž. Je jím touha, hrdinské úsilí zanechat něco po sobě. Ale to je právě to, co ti překáží, abys viděl světlo.
Ve věčnosti mě najdeš. Ale jak, když se bojíš lehnout si do hrobu a být v něm ukrytý? Když chceš přijít ke mně a nezničíš mosty za sebou, jak se najdeme? A právě to bude chvíle, kdy mohu proměnit tvůj život.
To je čtrnáctý kříž a nad ním už svítá zmrtvýchvstání. Jak se raduji z hrobu tvojí pýchy! Ještě nejsi v hrobě, ještě se do něj neukládáš a už se vzpíráš umírání. Proto jsi mrtvý. Když ale uložíš do hrobu svoji pýchu a umřeš sobě, tehdy poznáš můj život.
Jen mrtvý člověk může vstát z mrtvých. Protože jen smrt tě osvobodí o poslední odpor. Neboj se! Je to most mezi mnou a tebou. Smrt hříchu je radost pro mě i pro tebe. Radost a naše objetí! Nejvelkolepější exploze lásky! Já jsem tou cestou již prošel a nyní čekám na tebe.
Nechápeš, že i já jsem odešel ze země? Byl jsem jen jejím hostem. Teď jsem pánem země. I ty budeš takový. Dej smrti co jí patří a už se nedívej na hrob jako na beznadějný konec, ale jako na novou radost a počátek. Ať umře tvoje pýcha! Hvězdy vzkříšení jsou už na obloze. |
|
